Z POZOROVÁNÍ K VĚDOMÉ ÚČASTI – JAK SE V UČENÍ PROBOUZÍ VNITŘNÍ SÍLA

Pozoroval jsem, jak někdo cvičí Taichi. Bylo to ladné, pomalé, tiché. Fascinovalo mě to. A přesto jsem stál jen opodál. Když jsem se ale sám přihlásil do akademie Taichi, všechno se změnilo. Začal jsem cvičit. Až tehdy jsem pochopil, jaký je rozdíl mezi tím „vidět“ a „zažít na vlastní kůži“.

Moje tělo se začalo pohybovat způsobem, jaký nikdy předtím neznalo. Zapojoval jsem svaly, dech, mysl. A čím déle jsem cvičil, tím víc jsem začal cítit energii – něco hlubšího než jen fyzický pohyb. Taichi není jen o tom, co dělám navenek. Je to o tom, co se děje uvnitř. O tichu, dechu, rovnováze. A pomalu, ale jistě, se začala probouzet i moje vnitřní síla.

Tahle zkušenost mě přivedla k přemýšlení o učení ve škole. Mnoho žáků přece je aktivních – počítají příklady, píší odpovědi, zvedají ruce. Ale cítí přitom tu vnitřní sílu? Vědí, proč to dělají? Jejich aktivita je často jen navenek – bez vnitřního zapojení.

EDUvia4X chce tuto rovinu učení změnit. Nestačí, aby se žák „pohyboval“. Chceme, aby rozuměl smyslu pohybu. Aby vnímal spojení mezi tím, co se učí, a tím, kým je. Aby byl účasten svým tělem, mozkem, srdcem.

Ve výuce podle EDUvia4X pracujeme s vědomým zapojením žáka – pomocí reflexe, mentorství a hlubšího smyslu výuky. Nejde o množství pohybu, ale o jeho kvalitu. Tak jako v Taichi.

Skutečné učení je jako Taichi. Neviditelné síly v nás se probouzejí teprve tehdy, když jim dáme prostor. A právě tehdy se z pozorovatele stává ten, kdo roste.

Michal, EDUvia4X